Ukončení zimní sezóny v podání Martiny Chrástkové

Zatímco jinde kvetly petrklíče, nám sněžilo a sem tam pršelo aneb zimní sezóna 2019/20 v Krkonoších v podání ambasadorky Kilpi Racing TEAMu Martiny Chrástkové.

Zvláštní, náročná, hektická, úžasná… tak asi by se dala hodnotit právě skončená zimní sezóna, která měla trvat minimálně do konce března, ale byla ukončena dřív a to z více důvodů:

1. Většina republiky jezdí na kole už od února (možná ledna) a my bychom po nich chtěli, aby přijeli lyžovat do Krkonoš. Už před únorovým Kilpi Lyžařský Běžecký Kemp - únor se účastníci dotazovali, jestli se akce uskuteční, jestli je sníh. “Co je to za otázku? Samozřejmě!” V Praze se jezdilo na kole, kvetly petrklíče a my na Černé hoře měli pohádkovou zimu a při únorovým kempu jsme si užívali prašan. Teda v sobotu, v neděli přišla exkluzivní sprcha od Krakonoše (takhle protečená jsem nebyla už docela dlouho - po nohách tekly čůrky deště, rukavice byly na ždímání, nicméně bunda LEXAY posloužila velmi dobře a tělo jsem měla pohodlně v suchu a teple). A tak se na březnové kurzy (jak na @Kilpi Lyžařský Běžecký Kemp - březen, tak na kurzy pro @APUL či další asociace, kterým jsem měla možnost zajišťovat lyžařskou výuku) přihlásilo velmi málo účastníků a nebyla práce.

1. Skočil k nám ten bláznivý vir a areály se uzavřely…

Na jednu stranu je mi líto, že už to všechno skončilo, na druhou jsem docela ráda, neb toho bylo opravdu dosti. Však počítejte sami: od půlky prosince jsem na lyžích (běžeckých či sjezdových) odučila téměř 55 dnů - osm hodin denně, spíš víc. Na kurzech jsem byla až do večerních hodin, včetně video rozboru či přednášek. A necelých pět dní (abych se nenudila) jsem strávila na soustředění s dětmi z @Biatlon Klecany. Se svěřenci z @BKL Machov jsme v denním kontaktu aspoň prostřednictvím sociálních sítí… To znamená cca 450 hod. výuky, hlavou mi prošlo více než 130 jmen, od začátku ledna do 8. března jsem měla celých 10 “volných” dnů bez výuky. Deset dnů na vysypání přebytečných jmen z hlavy, na vyprání, na dohnání hořících restů atp. No prostě blázinec. Ale když Vás práce baví, tak si to člověk ani nepřipouští, ani neuvědomuje! Český svátek běžkařů - Jizerskou 50 -  jsem si ujít nenechala a stejně jako v posledních letech jsem se starala o kvalitní servis všem, kdo jej potřebovali ve žlutém Toko stanu.

Bláznivé počasí se střídalo skoro celou zimu. Sluníčko? Kdepak, to se pořád jen schovávalo. Na únorovém kurzu pro VŠ Palestra (jinak primárně učím na UK FTVS), kam jsem byla pozvána jako externista, se velmi hodila teamová pláštěnka TEAM RAINCOAT. Tam bylo velmi sychravo a deštivo. Nicméně běžecký výcvik jsme v obou turnusech zvládli téměř na prašanu, ale na sjezdové lyžování nám pršelo a občas to bylo spíš vodní lyžování...

Ovšem při tomhle vlhkém vlezlém počasí okolo nuly je vždy problém se nějak kloudně obléknout na to postávání u stopy či na svahu. Ať si člověk obleče skoro cokoliv, stejně mu zima vleze pod kabátek. Základem kvalitní výuky je dobře se obléknout, neboť zmrzlý instruktor, je protivný a nevrlý instruktor a to prostě nechceš! Pro letošek se mi na výuku běžeckého lyžování (cca 3 hodiny postávání u stopy) velmi osvědčila tato kombinace oblečení: funkční tričko MERIN a přes něj JAGER (někdy jen JAGER), dále bunda ADISA a nahoru VERNON. Ten má i parádně sedící kapuci, takže když bylo joo, vlezlo, tak mě kapuce krásně zateplila. Na výuku si s sebou vždy do “kapsy” přibalím nepromokavou bundu HURRICANE, kterou v případě zimy převleču přes vrchní bundu, abych zabránila pronikání větru a hned je o poznání tepleji.

Na výuku sjezdového lyžování obvykle nosím vlněná trička MERIN a JAGER, přes páteřák vesta VERNON příp. vesta KENAI a bunda LEXAY. Kalhoty KEKU mi slouží už dva roky úplně báječně. S sebou si v případě sychravého počasí přibalím i pláštěnku TEAM RAINCOAT.

A když si chci jít zalyžovat sama? V 6 ráno je ideální doba, pokud zrovna není 20 cm nového sněhu nebo není úplně ledovato. Ale ten pocit, když je “tam” jen sám člověk a hory, je nezaměnitelný!

Jela jsem si taky na chvilku zalyžovat “sama do Flachau”. No, sama. Samotnou mě to 1) úplně nebaví, a za 2) kolegyně potřebovaly trochu pomoct zabavit své puberťácké ratolesti. Takže z dovolené byl parádní mix vlastního lyžování, zkoušení mini demíček (sychro), zabavování puberťáků (kluků), takže poskakování ve snowparcích a občasné intervence k jízdě mlaďochů. Světe div se, oni si i občas nechali říct!

Děkuji všem za neskutečnou zimní jízdu!

Fotky ze snowparku by se mohly nazvat jako “skok do karantény / skok do jarní sezony”.

"