Rady a návody: Jak se obléknout na kolo v zimě?

Jak se obléknout na kolo v zimě?

Ideální představa cyklistické vyjížďky je sluníčko, žádný nebo mírný větřík, ani horko, ani zima, kdy si vystačíme s kraťasy a krátkým dresem. Ano, jsou takové dny, a v letním období se i v našich končinách jich každý rok vydaří i několik měsíců, kdy máme šanci si jízdu na kole takto užít.

Ale cyklistika není jen čistě letní sport a je možno ji provozovat celoročně. Existují i odvětví provozovaná vysloveně v zimním období jako snow/fat bike, částečně i cyklokros.

Abychom si jízdu na kole dokázali užít i v zimě pokusím se shrnout několik rad a pravidel na co myslet a jak se správně obléknout. Jako ambasador značky KILPI mám to štěstí, že mohu otestovat a vyzkoušet mnoho různých výrobků, tak snad Vám moje rady pomohou se orientovat.

Jak tedy na to?

Neexistuje návod nebo tabulka co na sebe v tom či onom počasí. Každý člověk je individualita, každý má svoje preference co mu vyhovuje a co méně. Měli bychom sledovat, jak nám co funguje, či vyhovuje a podle toho se řídit příště. Nakonec, to jak se člověk obleče, je na každém z nás.

Je třeba brát v úvahu

• Vnější klimatické podmínky (teplota, vítr, vlhkost)
• Osobní fyzický stav, kondici a tepelnou toleranci
• Intenzitu aktivity
• Dobu expozice

Tyto aspekty na sebe navzájem působí, proto je potřeba je brát komplexně. Jinak se pojede 6 hodin v mrazu klidně, jinak pokud jedeme nadoraz, pokud to vůbec je možné? Výsledné oblečení pro danou aktivitu / vyjížďku by tedy mělo být jejich kombinací.

To, abychom se v průběhu aktivity cítili komfortně, je být v teple (přiměřeně) a suchu. Jediným zdrojem tepla jsme my – teplo vyprodukované vlastním tělem. Zdroj vlhkosti je buď vnitřní (vypařování při pocení) nebo vnější (déšť, sníh, mlha, vzdušná vlhkost). Takže cílem, který se snažíme dosáhnout je udržet teplo co nejblíže a vlhkost co nejdále od těla.

Pojďme se na tyto aspekty podívat samostatně

Vnější klimatické podmínky

Teplota je asi základní ukazatel toho, jak je venku. Je tedy jasné, že zde platí: Čím je venku chladněji, tím se více obleču.

Pokud je vítr (což je v zimním období běžné) bude pocitová teplota nižší. Zde i velmi tenká neprofoukavá vnější vrstva udělá kus práce. Pozor ale na prodyšnost (schopnost odvodu tělesné vlhkosti) abychom se neprodyšně neuzavřeli a nebyli promočeni zespod vlastním potem. Doporučený produkt Airrunner, Joshua.
Vliv větru můžeme také částečně snížit volbou trati. V lese a v údolí fouká méně než na otevřených polích a na kopci. Při jízdě po větru Vám bude tepleji, než pokud pojedete přímo proti.

Vlhkost je velký problém. Voda je výborný tepelný vodič a místa, kde provlhnou všechny vrstvy oblečení, jsou přímou spojnicí vnější zimy a vašeho těla. Proto ochranu před vnější vlhkostí musí zajistit vnější vrstva (bunda/ kalhoty). I zde platí, že je potřeba myslet na prodyšnost, tedy odvod tělesné vlhkosti pryč od těla.

V případě sněhu platí, čím je větší mráz, tím je sníh sušší, nelepí se, netaje na oblečení a téměř není potřeba se obávat provlhnutí. V takových podmínkách dobře fungují softshellové materiály.

Naopak pokud je sníh mokrý, nebo sněhová kaše v případě oblevy, má tendenci na oblečení ulpět ve vrstvách a působit snad ještě hůře než souvislý déšť. V těchto podmínkách (i v dešti) je potřeba využít kvalitní membrány. Doporučený produkt bunda Hurricane, kalhoty Alpin

Za suchých podmínek doporučuji vnější ochrannou vrstvu proti vlhkosti ponechat v batohu pouze jako rezervu pro případ náhlé změny počasí.

Osobní fyzický stav, kondice a tepelná tolerance.

Osobní fyzický stav a kondice mají vliv na to, jak se během aktivity budu cítit, jak budu reagovat na vnější klimatické podmínky a předpokládanou intenzitu. Pokud jsem unavený nebo na mne něco leze, bude mi chladněji. Pokud je moje kondice slabší, dá se očekávat, že se při stejné intenzitě budu více potit (produkovat do systému oblečení více vnitřní tělesné vlhkosti) a přitom budu citlivější na vnější chlad.

Tepelná tolerance je individuální schopnost snášet chlad či teplo. Pro někoho je příjemnější mírný pocit chladu a nesnese přílišné horko a někdo to má přesně naopak. Ale i tato tolerance se může měnit v závislosti na aktuálním fyzickém stavu a kondici.

Intenzita aktivity

Tady je to zdánlivě jednoduché :-). Čím vyšší je intenzita aktivity, tím více produkuji tělesného tepla a tím více se u ní budu potit. Platí tedy, že čím vyšší intenzita, tím méně oblečení, kterým se budu chránit před vnějším chladem, ale tím větší důraz kladu na odvod vlhkosti do těla.

A naopak čím bude plánovaná aktivita nižší, tím méně tepla vyprodukuji a tím více se budu oblékat a chránit proti chladu.

Nicméně je potřeba dobře zvážit faktory které intenzitu aktivity ovlivňují. Profil trati (kopce/roviny), plánované tempo. A zvláštní kapitolou je skupina, se kterou pojedu a moje kondice a role v rámci skupiny. Pokud jsem ve skupině slabší článek, bude pro mě při stejném tempu skupiny intenzita vyšší než pro kolegu s vyšší kondicí. Pokud jsem silnější, může se mi stát, že budu muset někde na kopci čekat na odpadlíky ze skupiny a intenzita bude nižší. Nebo můžu kolegům, kteří jsou o něco slabší, pomoci tím, že se zahřeju tím, že pojedu vepředu častěji a takové tempo tak aby mému stačili a mohli si případně více odpočívat a tím se subjektivní intenzita mezi námi vyrovná.

Doba expozice

Dobou expozice rozumím délku aktivity a tím dobu, po kterou budeme vystaveni chladu (případně vlhku). S rostoucí dobou expozice klesá tepelná tolerance a obvykle také klesá intenzita aktivity. Pokud plánujeme delší aktivitu ve velké zimě a chladu neměli bychom začít příliš intenzivně, ale svůj výkon bychom měli, pokud možno, rovnoměrně rozložit po celou dobu trvání aktivity.

Co se týče tepelné tolerance, tam je problém že její pokles může být neočekávaný a náhlý. Prostě po určitou dobu zimu snáším, pak se překonávám, ale ještě to jde, a pak (často v kombinaci s rostoucí únavou a hladem) to překročí únosnou mez a najednou je prostě zima a je třeba to okamžitě řešit. Proto než vyrazíte při -15°C na 7,5h vyjížďku měli byste se znát a vědět jak reagujete na dlouhodobé vystavení chladu podle zkušeností z předchozích kratších jízd!

Pokud se do takové situace přesto dostanete, musíte být připraveni ji řešit (ideálně ji předejít). Proto doporučuji pro opravdu dlouhé jízdy s sebou brát vždy rezervní vrstvy oblečení a plánovat preventivní přestávku v teple, kde zase načerpáte síly a prohřejete prokřehlé údy.

Pravidla oblékání

Pro oblékání na zimní cyklistiku, platí, stejně jako pro jakoukoli jinou outdoorovou aktivitu, známá pravidla o třech vrstvách.

První vrstva u těla primárně slouží k transportu tělesné vlhkosti (potu) pryč od těla do dalších vrstev. Tím že je v kontaktu s pokožkou, měla by být z příjemného materiálu, měla by vám dobře sedět a nikde netlačit. Výhodou jsou ploché švy. Materiál by měl rychle schnout a (ideálně) nepřejímat pachy. Doporučené produkty Netty, Flin, Patton

Druhá vrstva by měla izolovat, tedy zachovat požadované množství tělesného tepla a podporovat první vrstvu v odvádění vlhkosti od těla do vyšších vrstev. Volba této vrstvy by měla odpovídat očekávané intenzitě aktivity. V momentě, kdy bude izolovat příliš, budete se přehřívat, více potit a to může vést k přílišnému promočení, následné ztrátě izolačních schopností a prochladnutí. Doporučené produkty Ninja, Jager, Rapita

Třetí je vnější vrstva, která vás chrání před vnějšími povětrnostními vlivy. Měla by tedy odpovídat povětrnostním podmínkám, prakticky vždy chránit před větrem (už samotná jízda na kole způsobuje proudění vzduchu). Dále musí být prodyšná přiměřeně k intenzitě aktivity a v případě vlhkých podmínek také nepromokavá. Doporučené produkty Zester, Hurricane, Joshua

To, že uvádím tři vrstvy, ale neznamená, že byste na sobě měli mít právě tři kusy oblečení (například na těle). Podle situace a podmínek je potřeba reagovat a přidávat (nebo naopak ubírat) oblečení jednotlivých vrstev na sobě. Například na těle dvě spodní funkční trika, mikina, zateplený dres, lehká bunda a softshellová vesta je celkem šest vrstev. Kdy vždy dvě plní funkci jedné z uváděných vrstev.

Při oblékání myslete na to, že vyrážíte v klidném stavu a aktivitou zvýšíte produkci tepla. Takže, když vyjdete z domu, můžete cítit mírný chlad (nikdy přímo zimu) a jízdou se pak zahřejete. Pokud je vám teplo, jste pravděpodobně oblečeni příliš. Výjimku tvoří periferie končetin, tedy ruce a chodidla, která je dobré mít v teple od začátku, a nejsou příliš aktivní. Střih byste neměli mít příliš upnutý, spíše volnější, aby se staženým oblečením neztratila žádoucí izolační vzduchová vrstva. Ale naopak se vyvarujte příliš volnému nebo až plandajícímu střihu oblečení. Aby mezi jednotlivými vrstvami nedocházelo k nežádoucímu proudění vzduchu a tím jeho ochlazování.

Materiály

Nejsem odborníkem na materiály, ani není ambicí tohoto článku vás do jejich tajů zasvětit. Nicméně uvádím jen několik věcí a pravidel, kterými se řídím já:

• Bavlna NIKDY!!!
  Nikdy, ale opravdu Nikdy v zimě nepoužívejte bavlnu! Bavlna totiž velmi dobře váže vodu a téměř znemožňuje odvádění vlhkosti pryč od těla. Zcela kritická je tato vlastnost v případě ponožek. Vždy sledujte složení ponožek, které plánujete požívat v zimě. Pokud je tam byť pouhých 10% podíl bavlny, tak takové ponožky v zimě nepoužívejte. Riskujete prochladnutí, případně i omrzliny.
• Přírodní nebo syntetický materiál?
  Tady je to hodně o osobních preferencích. Někdo je zapřisáhlým fandou přírodních materiálů a např. na výrobky z merino nedá dopustit. Někdo to tak jednoznačné nemá. Já jsem názoru, že čím je nižší intenzita, delší doba expozice a sušší podmínky panují, tím více jsou vhodné přírodní materiály. Naopak pro aktivity s vyšší intenzitou a kratší dobou trvání jsou vhodnější syntetické materiály. No a vysloveně v mokru a dešti se membráně ze syntetického materiálu asi nedá vyhnout.
• Struktura materiálu (látky)
  je dobré se zamýšlet i nad strukturou látky. I v zimním období se může hodit síťovaný materiál jako první vrstva, který zrychlí odvod potu a malé komůrky uvnitř mřížky materiálu budou fungovat jako vzduchová izolační vrstva. Při oblékání pak jednotlivé vrstvy řadím v pořadí od nejřidšího materiálu přímo u těla k tomu nejhustějšímu jako vnější vrstvou (neplést s gramáží) samozřejmě při zachování pravidel o prodyšnosti.

Jak vrstvy skládat na sebe?

Každé překrytí vrstev by mělo být prováděno s přeložením, aby se zamezilo případnému odhalení některé části těla. Vrstvy by měly být složeny tak aby při pohledu odshora dolu po nich mohla teoreticky stékat voda a nikde nám nezatékalo. Takže čepce nad šátkem na krku, šátek nad bundou, bunda nad kalhotami. Specifické jsou boty, ale o tom až dále.

Různé tipy a triky.

Krk a hlava.

Hlava je jednou s částí těla, která nejvíce odvádí teplo, proto bychom se její ochraně měli náležitě věnovat. Je dobré minimalizovat proudění vzduchu kolem hlavy například utěsněním ventilačních otvorů vaší přilby. Já používám ochranou skořepinu s vnitřní odrazovou fólií, která většinu vyzařovaného tepla zachová v prostoru pod helmou. Šátek / tunel kolem krku nechávám vytažený přes uši až na temeno hlavy a přes něj dávám lehkou čepici pod přilbu, která šátek zajistí proti sklouznutí. Nožičky brýlí dávám vždy zvenku, nikdy ne pod čepici, vytvořil by se tím tunel s proudem ledového vzduch přímo na uši.

Trup

Na trup se obecně obléká nejvíce vrstev oblečení, první vrstva je skutečně první z pohledu celého těla a zasahuje pod kraťasy. Trup je potřeba zachovat v suchu a v teple. Berte to jako centrum tělesného tepla, kde se krev zahřívá a cévním systémem se pak dále distribuuje do celého těla. Když se podchladí trup, už se nedá teplo nikde jinde získat. Já rád v chladu používám bundu s kapucí, kterou si dám na hlavu pod přilbu. Jinak je vlající kapuce při jízdě na kole spíše nevýhodou.

Ruce

Ruce drží po celou dobu jízdy řídítka, což je de facto ledový objekt. Přitom citlivost prstů při brždění a řazení je zásadní pro bezpečnou jízdu. Rukavice volím raději teplejší. Někdy vozím vnitřní rukavice z tenkého fleecu a přes ně teplé rukavice. Na dlouhé jízdy pod -5°C se mi osvědčily lyžařské rukavice (chce to trochu cviku při řazení na silničce). Trasu se snažím volit tak, aby na začátku v prvních 20 minutách jízdy, bylo jedno alespoň 5 minutové stoupání, které se nejvíce projeví na prohřátí rukou.

Pokud je na ruce zima, těžko se to dohání. Někdy pomůže přidat vrstvu v oblasti paží, aby se zvýšila teplota krve, která do rukou dorazí. Vždy vozím v batohu náhradní rukavice. Pro případ velkého deště vozím tenké chirurgické rukavičky, ale už mě zachránily i „tankovací“ rukavice ze stojanu na benzince.

Nohy

Nohy jsou při cyklistice motor. Na nohách pracují velké svalové skupiny, takže se dokážou prací zahřát. Zvláštní pozornost zasluhují kolena. Volím tedy kalhoty se zesílenou ochranou kolen, nebo pod ně přidám návleky.  Co se týče kraťasů a cyklovložek, tak já používám klasické letní kraťasy s cyklovložkou určenou přímo na tělo. Cyklovložky v cyklistických kalhotách nejsou určeny k nošení přímo na těle, ale očekává se, že pod nimi již máte nějakou vrstvu. Jako dodatečnou vrstvu někdy přidám volné cyklistické kraťasy, které sníží proudění vzduchu v oblasti stehen, rozkroku a hýždí

Co se obuvi týče, tak ideální jsou zimní tretry, ale neznamená to, že kdo je nemá, se v zimě nesveze. Tretry nebo boty doporučuji volnější a neutahovat je příliš, aby nebylo škrceno proudění krve. Pokud nemáte zimní tretry, tak se pro zimní MTB hodí vyměnit nášlapné pedály za platformy a pak můžete volit zimní boty. Když nemám teplé ponožky, tak dám dvoje tenké. NIKDY bavlnu!!! Osvědčený materiál ponožek do zimy je vlna a polypropylén (oba hřejí i vlhké). Do boty dávám teplejší vložky. Nebo pod vložku přidám termofólii, která odráží teplo zpátky na nohu. Přes boty velmi doporučuji neoprenové návleky a pro dlouhé jízdy (5+ hod) ve velkých mrazech (pod -7°C) klidně dvoje návleky mezi které se dá přidat termofólii.

Když začnu mít „špičkové pocity“, tedy kdy začnu cítit, že mi nohy promrzají, tak slezu z kola a pár stovek metrů jdu pěšky. Chůze pomůže prokrvení a oddálí promrznutí. Trasu se snažím naplánovat tak, aby co 3-4h byla šance jít se schovat někam do tepla (restaurace / chata). Sedám si někam ke zdroji tepla (topení / krb) sundám návleky i boty a vyndám z nich i vložky. Před odjezdem dám na nohy suché náhradní ponožky.

Jak jsem již psal v úvodu, neexistuje univerzální návod nebo tabulka jak se oblékat na zimní cyklistiku. Obecná pravidla na co myslet a co zohlednit jsem se pokusil sepsat podle mých osobních zkušeností. Doufám, že vám myšlenky, které jsem se pokusil zachytit v tomto článku pomohou se v problematice zimního oblékání lépe orientovat. Přeji vám, aby vás cyklistika bavila za jakéhokoli počasí.

Luboš Seidl

"