Z testování
Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu

Leoš Kratochvíl: Na Elbrus po ledové stěně #2

24. 9 .2019   4 minuty čtení
V kempu je přerušena dodávka pitné vody. Trubka vedoucí přes rozvodněnou řeku se rozpojila, a tak se vydáváme...

Den 4

Celou noc prší. V kempu řeší přerušený přívod pitné vody. Už večer jsme se na to byli podívat. Voda vede ve slabé plastové trubce přes rozvodněnou řeku, která ji strhla. Neteče tedy žádná voda a zásoby jsou cca 5 kubických metrů. Proud je hodně silný a není možné ho přejít. Jsme nad soutokem a tato řeka ústí do další, větší a rozvodněnější. Večer přišel Osman a dal nám vývar ze skopového, česnek a chléb. Zdejší česnek je mimochodem fantastický. Dostávám jednu palici, abych si ji mohl doma zasadit. Neobejde se to bez vodky a piva. Takže zase ráno v 5… Nelze odmítnout pohoštění. Rusové to dost prožívají. Dohoda je, že budeme v 6 hodin ráno venku a jedeme zachránit pitnou vodu. Kupodivu se scházíme v 6:15 před domem. Jdeme k řece.

Včera jsem měl nápad pokácet borovici a přelézt řeku po kmeni. Obratně jsme se pustili do kácení sekerami a za chvíli bylo dílo dokonáno. Byla však moc blízko vody, takže ji vzal hned proud. O několik metrů níže podemlela voda břeh a jsou v ní napadané stromy, které ještě drží kořeny v břehu. Pokládáme na ně starý žebřík. Nejdříve měl jít přes vodu Mírďa, ale Honzův sedák je moc velký, tak jdu já. Hasák mě jistí ze břehu od stromu, abych nadobro neuplaval. Je to silný proud. Vše se nakonec daří, trubky úspěšně spojujeme.

Dáváme si snídani: vejce se zeleninou, česnek, vodku a pivo. To nám to ale zajímavě začíná. Nakonec už dopoledne hrajeme na kytaru a máme večírek. Venku začíná zase šíleně lít a lije s přestávkami celý den. Na oběd jdeme do místní restaurace „Garáž“, která je kupodivu v garáži. Schází se tam od dopoledne vybraná společnost zdejších výčepů, která strašně chlastá a pere se tam. Jsou to asi 2 km pohodové chůze. Vaří výborně. Po 14. hodině jsme na místě a samozřejmě už přicházíme mezi štamgasty, kteří jsou už na šrot. Odpoledne je v poklidu. Jdu brzy spát. Zítra konečně vyrazíme směr Irikčat a Elbrus.

Den 5

Ráno vstáváme na 8. hodinu a začínáme balit. Jak jsem psal, jdeme na těžko. Věci máme rozdělené mezi sebou, abychom měli všichni přibližně stejně těžký batoh. Je to trochu „úkol“, zorganizovat ten lezecký bordel všude v pokoji do něčeho tak kultivovaného, jako je batoh. Jasně, že to klaplo na výbornou. Tak hurá na snídani. Kupodivu vejce, zelenina..., ale navíc pirožky, meloun a párky. Je to vydatné jídlo. V 11:30 opouštíme kemp. Cestou jdeme kolem „Garáže“, musíme do obchodu, kupujeme chleba, párky a baklavu. Stoupání z vesničky Elbrus směrem k Irikčatu je dost strmé s několika výšvihy. První je hned nad vesnicí a končí hliněnými pyramidami. Jsou to zvětralé jílovité věže s obrovskými kameny ve stěnách. Kameny postupně vypadávají. Chodník vede přímo pod nimi. Těsně nad vesničkou se mi zasekává hůlka. Nedaří se jí vytáhnout. No, další průšvih, protože bez holí si cestu nechci ani představovat. Nývlťák má naštěstí malé kleště a hůlce po chvíli domlouváme. Začala fungovat.

Stoupáme, míjíme pitný pramen, hliněné pyramidy a údolím se valí dolů prudká horská řeka. Vypadá to, že všechny řeky jsou tady takové. S nabývající výškou se za námi začíná objevovat hlavní hřeben Kavkazu. Nádherné rozeklané štíty s ostrými hřebeny. Po cestě průběžně odpočíváme a doplňujeme vodu. Míjíme také bezvadná místa na spaní. Ale jsou moc blízko. Potřebujeme dál. Na konci údolí máme před sebou další hutný výšvih. Stoupák do další doliny. Máme štěstí a potkáváme stádo divokých koní. Ukazuje se nám také Elbrus. Je pěkně daleko a hodně do kopce. Krásný bílý vrchol. Honzovi se nad stoupákem začíná dělat blbě. Hledáme místo pro bivak. Za 1,5 hodiny, jsme ho našli :-) Pěkné místo u řeky, přímo pod štítem Svobodného Vojína. Údolí je krásné, travnaté, s neuvěřitelným množstvím různých druhů květin. Radost se na tu zahrádku dívat. Potkáváme 2 horolezce, kteří mají stan o kilometr níže. Moc si nerozumíme, ale nějak se nakonec domlouváme. Jsou tu na aklimatizaci.

Stavíme stany, děláme si párky, pijeme čaj, i ten párkový. Začíná se stmívat a je chladno. Jdeme spát. Jsem ve stanu s Nývlťákem a jsme pěkně na těsno. Nevejde se k nám ani komár. Noc je pohodová, klidná, bez deště. Ráno je jasno a já mám čas dopsat deník. Potom mám čas ještě na chvíli zavřít oči. Těším se na to, co nás čeká dál.

Mohlo by vás také zajímat
Bigfoot 200 endurance run – závod za hranicí extrému #4
Z testování Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu
Bigfoot 200 endurance run – závod za hranicí extrému #4
18. 9 .2019   4 minuty čtení
Leoš Kratochvíl: Na Elbrus po ledové stěně #1
Z testování Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu
Leoš Kratochvíl: Na Elbrus po ledové stěně #1
11. 9 .2019   5 minut čtení
Atmosféra Beskydské sedmičky objektivy fotografů
Z testování Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu Novinky z Kilpi
Atmosféra Beskydské sedmičky objektivy fotografů
11. 9 .2019   1 minuta čtení

Abyste věděli o slevách a novinkách jako první!

Zobrazit vzorový newsletter Přihlásit se