Jiří Kalát: Divoké dny za polárním kruhem

Cestovatel Jiří FFKalát se s námi podělil o zážitky z jeho cesty do Švédska, při kterém otestoval naše produkty v tvrdých podmínkách severu.

Divoké dny za polárním kruhem

Mlha padá stále níže a my stojíme na vrcholu bezejmenné hory (cca 1300 m.n.m.) ležící asi 250 kilometrů severně od polárního kruhu. Vzduchem víří voda, malé kapky přilétají snad ze všech směrů, není to prudký déšť, jen je prostě všude. Najednou se přímo před námi z mlhy vynořuje asi třicetihlavé stádo sobích samců. Hledí na nás v celku nepřátelsky. Není se čemu divit, jsme mimo klasické trasy Královské cesty, a na tato místa příliš lidí nechodí. Oni jsou tu doma a my vetřelci. Víme, že kolem nás jsou stovky, možná i tisíce, dalších, viděli jsme je při cestě na horu i v předešlých dnech. Je to kouzelná hora a my bychom měli jít. Pomalu začínáme sestupovat za pečlivého pozorování vůdčího samce. Strážce stád po chvíli zakryje mlha, stejně jako celou horu a silně se rozprší. Tak přesně za těmito setkání jsem vyrazil do Švédska.

Královská cesta (Kungsleden) je jednou z nejoblíbenějších dálkových tras v Evropě. Každý rok na ní míří tisíce zájemců a nadšených outdoráků. Během letošního roku byla ale situace jiná. Covidová pravidla zamíchala karty snad všem milovníkům cestování, zvláště pak jejich neustálé měnění a nejistota v tom, co zrovna platí a co ne. Na sever, tak mířilo mnohem méně lidí než v běžné turistické sezoně. Ideální chvíle tam vyrazit a užít si trek bez lidí. No, skoro bez lidí.

Celá Královská cesta měří 440 kilometrů a spojuje Abisko na severu a Hemavan na jihu. Její unikátnost je dána hlavně tím, že vede jednou z nejrozsáhlejších divočin, které v Evropě ještě zbývají. Byla vybudována na konci 19. století a je udržována Švédskou turistickou asociací (Svenska Turistföreningen - STF). Na samotnou divočinu jsme měli jen šest dní, i tak nás čekalo nádherných 120 kilometrů divokou krajinou, hor, řek, deště a komárů.

Tři dny slunce

První naše chvíle na Kungsleden nebyly tak liduprosté, jak jsem si zprvu představoval. Z vlaku ve stanici Abisko Turiststation totiž vyskákalo několik desítek lidí s batohy. Většina z nich, ale zůstala na místě v kempu a tak se přeci jen šlo o něco volněji. Po pěti kilometrech chůze jsme to zatáhli i my a postavili stany na malém kempovišti. Řeka přímo volala po koupání a okolní peřeje zase po fotografování. Sice byla voda ledová, ale stálo to za to.

Další den svítilo slunce a člověk se ani neuvědomoval, že je tak daleko na severu. Všude po cestě je dostatek vody, tedy alespoň o toto se člověk nemusí příliš starat. Stezka je krásně značená a zabloudit na ní vlastně ani nejde. Spaní na břehu jezera Alisjavri bylo romantické a souboje s místními komáry zase dobrodružné, co víc, bych si tu mohl přát.

Další den se nám podařilo dojít až na nejvyšší bod celé Kungsleden, čímž je sedlo Tjäkta (1150 m.n.m.), nádherné výhledy do okolí nás přiměli rozbít stanový tábor jen kousek pod sedlem. Odměnou nám pak byla návštěva malého sobího stáda, které se jen tak potloukalo kolem.

Vrchol v nedohlednu

Jedním z vrcholů naší cesty měl být výstup na nejvyšší horu Švédska jménem Kebnekaise (2097 m. n. m.). Den, kdy jsme se měli pokusit vystoupat do tábora pod vrcholem, začalo neuvěřitelně pršet. Počasí se stále zhoršovalo, přesto jsem ve větru i dešti vyrazil na strmou stezku kolem malé říčky, ostatní mě z počátku následovali. Po kamenech to strašně klouzalo a cesta nebyla z nejbezpečnějších. Snažil jsem se vystoupat, co nejvýše s vidinou chaty, kde se zahřejeme. Asi 200 výškových metrů od záchytného místa mě dohnal Pavel, s tím, že nemá smysl hnát se nahoru, skupina se totiž rozhodla zakempovat dole a počkat do rána. Chvíli jsem uvažoval, jestli vyrazit dál sám, ale zdravý rozum byl na straně mých přátel.

Další den se počasí trochu zlepšilo, přestalo pršet, ale oblačnost byla stále nízká. Na vrchol se tak nikomu nechtělo, stejně by nebylo nic vidět. Zvolili jsme tedy alternativní výstup na “sobí horu” a jak už jsem psal v úvodu, rozhodně to za to stálo. Člověk prostě nemůže vždy dostat po čem touží a lézt na horu jen proto, abych si odškrtl další vrchol, se mi opravdu nechce.  Třeba příště.

Pádlujeme “domů”  

Poslední kilometry našeho treku se nesly ve jménu boje proti dešti, a když nepršelo, tak v marném souboji s místními komáry. Byly snad všude a jedinými spolehlivými ochranami byl kouř a nebo síťka na obličeji. Ani s jedním nebyly večery nijak příjemné. Déšť byl mnohem lepší než komáři. Na padající vodu se člověk totiž může připravit a s kvalitním oblečením jde vlastně jen o drobnou komplikaci. Na komáry se připravit prostě nedá.

Jedním ze zajímavých bodů na trase je jezero Teusajaure. Respektive jde o jeho překonání, které je tak trochu unikátní. Po vodní hladině pendlují tři loďky, které si mohou cestovatelé na překonání jezera půjčit. Pravidlo je vlastně jedno a vcelku jednoduché, na každém břehu musí vždy zůstat minimálně jedna loď a tím je zaručena plynulost “provozu”. Když dorazila naše malá skupina, tak byly ale bohužel všechny tři loďky na druhé straně jezera. Hm …

Naštěstí zde existuje i motorová loď, která nás za několik euro převezla. Nám to ale nedalo, a když už jsme byli na opačné straně, vzali jsme dvě veslice, převezli je na druhý břeh a pak se v jedné vrátili. Na našem břehu ty zůstaly dvě a na druhém jedna čekající na zítřejší trackery. Taková maličkost pro dobrý pocit.

Naše cesta skončila na chatě Vakkotavare Fjällstuga u silnice směřující do civilizace. Smutné bylo loučení s Kunslegen, ale koupačka v ledové řece Luleälven nás zbavila většiny špíny a zbývalo už jen vyrazit zpátky na vlak. Od něj nás dělilo asi 100 kilometrů, autobus jel až ráno a tak nám nezbylo než vystrčit palec u silnice. První auto jedoucí kolem zastavilo a už jsme si to frčeli na bodenské vlakové nádraží. Tahle země je prostě boží.

Cestovatel Jiří Kalát pro nás otestoval tyto produkty:

Pánská outdoorová bunda Kilpi LEXAY-M
https://www.shopkilpi.cz/lexay-m-tmave-cervena-nw2

Pánský hřejivý svetr Kilpi DALBY-M
https://www.shopkilpi.cz/dalby-m-tyrkysova-nw2

Pánské technické outdoorové kalhoty Kilpi HOSIO-M
https://www.shopkilpi.cz/hosio-m-tyrkysova

Pánská péřová bunda Kilpi PAPILON-M
https://www.shopkilpi.cz/papilon-m-cerna-w-kilpi

Pánská základní vrstva Kilpi JAGER-M
https://www.shopkilpi.cz/jager-m-tmave-seda-w-kilpi

Pánské outdoorové tričko Kilpi GIACINTO-M
https://www.shopkilpi.cz/giacinto-m-tmave-seda

Univerzální sportovní merino ponožky Kilpi MERLIN-U
https://www.shopkilpi.cz/merlin-u-tmave-modra-ns