Ellie Švrlanská: Island a jeho drsná krajina
13. 08. 2023
Island, známý také jako Země ohně a ledu, leží v severním Atlantiku nedaleko polárního kruhu mezi Skandinávií a Grónskem. Drsná krajina Islandu je plná ledovců, sopek, gejzírů a geotermálních pramenů, fjordů, vodopádů, ale i pastvin a vysokých nedostupných hor.
V zimě můžete na obloze spatřit polární záře a v létě naopak vládne půlnoční slunce. Čas od času vychrlí nějaké sopky, toto léto se nám jedna povedla minout pouze o týden, no a jindy zase slyšíte praskání ledovců na kilometry daleko.
My se na Island vydáváme přes období léta za takzvaným půlnočním sluncem. Jelikož jsou letní měsíce nejrušnější a na ostrov se sjíždí mnoho turistů z celého světa, kupujeme letenky na červen, kdy se sezóna teprve rozjíždí.
Island patří obecně k nejdražším zemím na světě a zdejší ceny mohou být velmi vysoké. Jak tedy procestovat Island co nejlevněji? Nejdražší položkou je nejčastěji pronájem aut a ubytování a proto se pokusíme cestovat pouze autostopem a stanovat v kempech.
Díky tomu, že je Island nejbezpečnější zemí na světě, stává se tak i jednou z nejjednodušších a nejbezpečnějších zemí na světě pro stopaře. Lidé obvykle cestují po hlavní silnici Ring Road (M1), která vede v délce 1 328 kilometrů okolo celého Islandu a zároveň spojuje i nejslavnější a nejkrásnější místa Islandu. Ať už tedy chcete stopovat v jakémkoliv směru, místní i turisti tama vždy pojedou.
Další poměrně drahou položkou je také stravování v restauracích. Naším plánem tedy bylo nakoupit co nejvíce pytlíkových jídel ještě před odletem a na Islandu už pak jen kupovat ovoce, zeleninu a nějaké maličkosti v supermarketech. K našemu překvapení ceny potravin v supermarketech nejsou až tak drahé jak jsme si mysleli.
Koupili byste si letenky s někým koho znáte sotva 24 hodin?
Ano, přesně tak. Mého nynějšího cestovního parťáka jsem potkala během dobrovolnictví ve Španělsku. No a hned druhý den vznikl spontánní nápad koupit v tu chvíli hodně levné letenky na Island a celý ho procestovat autostopem. Krom extrémně spontánních nápadů a cestováním takřka bez peněz, nás pojila právě i fotografie a tvorba videí, dost možná právě proto byla polovina našich batohů blná kamer, dronů a objektivů. Vzhledem k tomu, že je Island a jeho drsná krajina extrémně fotogenický, nebyli jsme zdaleka jediní horliví fotografové na scéně.
Před odjezdem jsme se dohodli (dost možná i proto, že jsme na to neměli čas), že si nebudeme o Islandu hledat moc informací. Díky tomu jsme většinou ani nevěděli, kam přesně dojedeme a co úžasného nás čeká. Často jsme se tak nechávali inspirovat jak cestovately tak i místními. Povedlo se nám tak objevit mnoho nádherných míst, které ani google mapy neznaly.
Další skvělá možnost jak snížit náklady a zároveň poznat lidi žijící v dané destinaci je Couchsurfing, aplikace která vám umožní přespat u někoho na gauči. S touto službou se pak většinou pojí i poznávání nových lidí a místní kultury. Hned první noc v Reykjavíku jsme si díky Jazzymu, klučinovi, který nás u sebe ubytoval, užívali kulečník, povalování se ve vířivce na terase a skvělou večeři, kterou nám Jazzy uvařil.
Začínáme stopovat a už za pár minut míříme k naší první destinací, kterou se stává vodopád Seljalandsfoss, u kterého jsme měli v plánu i stanovat. Nicméně kemp byl dočasně uzavřen a tak jsme se přesunuli k vodopádu Skógafoss, kde byl kemp přes léto otevřen. V kempu jsme se rozhodli zůstat dvě noci protože v okolí Skógafossu se nachází mnoho vodopádů a je možné vyjít i na několikahodinový trek podél řeky až do nedalekého údolí. Navíc kempování hned u majestátního vodopádu není vůbec špatné. Nicméně kvůli nezapadajícímu slunci a to stanu, který nelze úplně zatemnit, začínám mít problém s usínáním.
Kempy se většinou pohybují cenově mezi 10 a 30 dolary, záchody jsou vždy v ceně, jen sprchy se někdy doplácejí. Island je ale zemí termálních pramenů, takže většinou jsme radši navštívili termály a osprchovali se rovnou tam.
Po dvoudenním kempování u vodopádu se přesouváme do městečka Vik, což je jediné město, které se nám v podařilo vyslovit správně. Stopem nás berou jak cestovatelé s kufry naplněnými pronajatými auty, tak i místní, kteří nám k tomu často přidávají i hodinu islandské historie a geografie. Z obyčejné jízdy autem se tak stává přednáška průvodcovského typu obsahující islandské názvy, které jsme nebyli ani shopni vyslovit, natož si je zapamatovat. Krom tipů, kde přespat a co navštívit, se k nám od místních dostalo i spousta zajímavých příběhů a informacích. Například, věděli jste že, jelikož je Island tak málo obydlená země, že existuje aplikace, kde si páry ověřují, zda omylem nerandí se svým příbuzným?
Ve městečku Vík kupujeme ovoce a zeleninu v jednom z takzvaných Discount Stores, které jsou cenově o dost dostupnější. Hned u města se nachází krásný kemp a kousek od něj také městské termály a koupaliště. V ten samý den se nám ještě daří stopnout si pár z Nizozemska, kteří stejně jako my míří k nedaleké Black sand beach, jednou z nejikoničtějších pláží na Islandu. Jelikož na ostrově probíhá často sopečná činnost, mají některé pláže černý písek, protože písek je rozemletý z černé sopečné horniny, která vzniká při ochlazování a tuhnutí lávy.
Ve Víku zůstáváme jen jednu noc a hned ráno vyrážíme k Diamantové pláži. Zjišťujeme, že pro turisty, cestující ve velkých průvodcovských autobusech, jsme se stali naprostou senzací. Snad každý autobus, který kolem nás projíždí (a že jich bylo mnoho), má delegáta s mikrofonem, nadšeně ukazujícího na nás a díky tomu na nás všichni v autobuse začínají nadšeně mávat nebo si nás zkoušejí rychle vyfotit.
K Diamantové pláži se dostáváme až večer, což ale vůbec nevadí protože tma tady stejně nenastane. Původní název pláže je Breiðamerkursandur (ano, absolutně nevyslovitelné). Možná právě kvůli komplikovanosti názvu, nebo kvůli tisícům ledovcových úlomků, pokrývající takřka celou vulkanickou pláž, se jí začalo přezdívat diamantová.
Během večera stopujeme ještě dál, jelikož pláž se nachází v jednom z národních parků, a kempovat se tam proto nesmí. I během cesty autem je ale možné vidět krásy islandské přírody. Nespočet zasněžených vrcholků s ledovci nám doslova berou dech a tak i za jízdy dost fotíme, alespoň z okýnka.
Z jihu na východ
Z jižní části ostrova, která je mezi cestovateli nejpopulárnější se dostáváme do oblasti východních fjordů, kde se nachází mnoho rybářských a přístavních městeček. Z malebného rybářského městečka Hofn se po kempování a rychlé procházce po městě posouváme po Ring Road dále. Cesta projíždí podél fjordů a my se tak ustavičně nacházíme jen pár desítek metrů jak od skalnatých vrchů tak i od ledového oceánu.
Ač se jedná o období léta, teploty zrovna letně nepůsobí. Počasí na Islandu je proměnlivé do takové míry, že můžete zažít klidně i všechna čtyři roční období za jeden den. V batohu ECRINS 45-U, který bohatě na dvoutýdenní cestování stačil, jsem tak měla jak kraťasy a opalovací krém, tak i péřovou bundu a zimní čepici.
Vhodné je se oblékat vrstveně a přizpůsobit oblečení aktuálnímu počasí. Nejlépe s funkčními vrstvami, které vám umožní regulovat tělesnou teplotu a chránit se před deštěm, větrem a chladem. I když se může zdát, že bude slunečno, je dobré nosit s sebou náhradní vrstvu a být vždy připraven na náhlou změnu.
Jako vnější vrstva se doporučuje nepromokavá bunda s kapucí, jelikož na Islandu dost často prší a snad ještě častěji fouká. Nová kolekce nyní nabízí skvělé membránové bundy MAMBA, které byly svou odolností vůči dešti a větru pro Island jako dělané. Navíc k ním designově pasují i mikiny MEMPHIS-W (pro ženy) a SEVELEN-M (pro muže), které jsou vhodné jako střední vrstva, která by měla být teplá a izolační. Pro vnitřní vrstvu je nejlepší volbou funkční tričko, které vám pomůže udržovat tělesnou teplotu a udržet pokožku suchou.
Kalhoty mi při kombinaci cestování v autě a trekování vyhovovaly outdoorové BELVELA-W, které jsou díky své lehkosti a elasticitě nesmírně pohodlné jak při pohybu tak i během sezení v autě.
Z východu na sever
Během cesty severní části Islandu se nám počasí mění, začíná se ochlazovat a přicházejí přeháňky. Navzdory větru a dešti navštěvujeme kaňon řeky Jökulsá. Membránové bundy MAMBA nás udržují v suchu a teple a tak i když musíme následně stopovat za deště, vůbec nám to nevadí. Batoh ECRINS 45-U navíc obsahuje i pláštěnku schovanou ve spodní kapsičce, takže i naše oblečení zůstává krásně v suchu.
Nemůžeme si nechat ujít ani vodopád Goðafoss, v překladu vodopád bohů. Legenda praví, že když bylo před více než tisíci lety křesťanství prohlášeno za oficiální náboženství Islandu a severské pohanství bylo svrženo, Þorgeir Ljósvetningagoði, v té době nejvýše postavený a nejvýznamnější zákonodárce v zemi, při této příležitosti hodil do vodopádu své sochy severských bohů. Ačkoli neexistuje žádný oficiální dokument, který by tuto událost zaznamenal, vodopád je důležitým mezníkem islandské historie a slouží jako symbolické označení konce pohanství.
V Akureyri, které se nachází na severu ostrova, jsme dva dny přespávali díky couchsurfingu u mladého cestovatele, který nás naučil žonglovat a dokonce nám i věnoval míčky na cestu. Po zbytek cesty tak Avery drží ceduli s nápisem Ring Road a já u toho zkouším žonglovat.
Na západních fjordech přes léto hnízdí u útesů papuchalci, což pro nás byl jeden z hlavních důvodů tuto oblast navštívil. Bohužel se nachází mimo hlavní silnici Ring Road a nám po pár hodinách stopování dochází, že by jsme se moc daleko nedostali. Na dva dny tedy vyrážíme pouze k poloostrovu Snæfellsnes, kde kempujeme přímo u pláže a díky paní, která nás tam svezla víme, že nedaleko zrovna otevřeli termální bazén. Před odjezdem zpátky do Reykjavíku tedy trávíme poslední den válením se v termálech.
Poslední den v Reykjavíku trávíme v centru města, kde se nachází mnoho kaváren, restaurací a obchodů. Nicméně naším hlavním cílem jsou fotografické galerie, kterých je v Reykjavíku nespočet. K našemu štěstí si zrovna naši dva oblíbení fotografové Chris Burkard a Benjamin Hardman otevřeli v centru galerii Kofi, kterou se rozhodli netradičně spojit s kavárnou a pekárnou. Pokud vás tedy bude před odletem na Island zajímat jaké místa navštívit a co si nenechat ujít, doporučuji se inspirovat i u fotografů, kteří na Islandu žijí. Právě oni budou nejčastěji znát ty nejkrásnější místa.
