Ellie Švrlanská: Ekvádorské pobřeží

Pobřeží

Ekvádorské pobřeží bývá často cestovateli opomíjeno, protože většina z nich míří do oblasti And nebo na Galapágy.  Mě však ekvádorské pobřeží zaujalo díky rybářským vesničkám, celoroční možnosti surfování, národním parkům a pro ty, kteří Ekvádor navštíví v období od června do září je zde možnost pozorování velryb, které zde každoročně migrují.

Canoa

Z Quita přejíždím nočním autobusem do malé vesničky Canoa, která je krom rybaření známá i jako skvělá surfařská destinace. To se potvrzuje hned během pár dní, kdy mi skoro každý místní klučina hrdě oznamuje, že je instruktor surfování.

Pro běžného cestovatele je Canoa ideální tak maximálně na víkend, pokud si chce zasurfovat, projet se na kole po okolí nebo na koni po pláži, nebo jen relaxovat u jednoho z mnoha plážových barů s drinkem v ruce. Já zůstávám na delší dobu, v jednom z hostelů shánějí dobrovolníky a já se s majitelkou domluvila, že budu čas od času vypomáhat za barem a díky tomu mít ubytování zdarma.

V hostelu je jen pár cestovatelů. Hned mě zaujala šedesátiletá motorkářka Tracy, která se před pár lety rozhodla vše prodat a cestovat po světě na motorce. V Kolumbii navíc z ulice adoptovala pejska, který teď cestuje na motorce s ní.

Instruktorka jógy Naia se mnou hned sdílí touhu zlepšit se v surfování a tak každé ráno po józe na pláži bereme surfy a běžíme chytat vlny. Její španělština je stejně špatná jako ta má a tak si spolu u snídaně pouštíme online lekce španělštiny a večer koukáme na jihoamerické filmy.

Je konec září, hlavní sezóna u pobřeží již skončila, moře je sice stále teplé, ale počasí se zde často mění. Většinou je dost teplo na to nosit šaty nebo kraťasy, ale při chladnějších dnech jsem radši sáhla po legínách a mikině. Výhoda návštěvy ekvádorského pobřeží v chladnějších měsících je hlavně v tom, že budete mít poloprázdné pláže, o dost méně turistů a nižší ceny. Jedinou nevýhodou pro mě bylo to, že je věčně zataženo.

Za 2 týdny slunce vylezlo snad jen jednou nebo dvakrát, takže na opalování to rozhodně nebylo. Ač je Canoa malá a mnou navštívená mimo sezónu, klid zde rozhodně není. Zatím se jedná o první místo, kde mě v pondělí v 7  ráno probudila řvoucí salsa z ulice.

Během teplých dnů jsem nejčastěji nosila sportovní podprsenku WINIE-W a šortky LAPINA-W, což byl pro mě ideální outfitt pro běh na pláži a trénink před surfováním. Bezešvá konstrukce a pohodlná ramínka podprsenky spolu s volnějším střihem šortek mi nebránily v žádném pohybu a staly se tak mým skoro každodenním outfitem.

Z důvodu nepředvídatelného počasí jsem pro krátký výlet na kole vyzkoušela legíny ROZARKA-W ve tříčtvrteční délce spolu s extrémně lehkou a prodyšnou mikinou AILEEN-W.

Při chladnějších dnech se pro delší procházky po okolí i na pláž hodily legíny MOUNTERIA-W s batohem ROLLER 40, do kterého se mi bez problému vlezlo veškeré fotovybavení, svačina, láhev s vodou a nepromokavá bunda HURRICANE-W. Jakmile je počasí nevyzpytatelné, vždy se hodí mít v batohu bundu která poskytne skvělou ochranu vůči chladu, větru a dešti. Navíc je bunda HURRICANE-W lehká a nezabere v batohu skoro žádné místo.

Nákupy potravin v Ekvádoru

Hned ze začátku jsem udělala tu chybu, že jsem v obchodě vybrala to, co bych si normálně koupila v Evropě. No a rázem se z levného Ekvádoru vyklubaly ceny o dost dražší, než jsem předpokládala. O pár dní později mi došlo, že potraviny jsou zde levné pouze pokud jsou lokální, jakmile se jedná o cokoliv dovezeného, ceny jsou o mnoho vyšší.

Později mi i místní oznámili, že v klasických supermarketech jsou ceny o dost vyšší, jelikož se musí zdanit. Nicméně v pouličních stáncích, na tržnicích nebo v malých krámcích se potraviny danit nemusí, ceny jsou nižší a navíc tam najdete vše čerstvé a lokální.

Puerto Lopez a národní park Machalilla

Z Canoy přejíždíme více na jih do městečka Puerto Lopez.  To byla zase jízda! Autobusy mě zde nepřestávají překvapovat. Cesta je tak rozkopaná a plná děr takže během jízdy se mají pasažéři problém udržet na místě. Batohy přelétávají z jedné strany na druhou a jakmile autobus najel na díru, všichni v autobuse byli rádi, že si nerozbili hlavu o strop (a to prosím pěkně vůbec nepřeháním, Naia, která se rozhodla jet do Puerto Lopez se mnou se opravdu hlavou o strop autobusu praštila).

Puerto Lopez je o něco větší a turisticky populárnější díky denním výletům na lodích na nedaleké ostrovy nebo za pozorováním velryb. My však zase bereme kola a vyjíždíme do národního parku Machalilla. Po cestě lesem potkáváme divoká prasata, ovce a divoké koně. Cíl cesty je rezervace Agua Blanca, kde se nachází léčivá sirná laguna. Voda a bahno na jejím dně jsou díky obsahu síry v usazeninách mimořádně prospěšné pro pokožku. Místní zde i za pár dolarů nabízejí bahenní zábaly a masáže. A to si nemůžeme nechat ujít! Komunitou je zde vybudováno i muzeum a nedaleká rozhledna. Najdete zde také mnoho malých bister a restaurací nabízející tradiční jídla.

Pro cyklovýlet spojený s krátkým výšlapem jsem díky teplému počasí zvolila šortky BERGEN-W, které mi vyhovují hlavně díky vnitřním přiléhavým šortkám zamezujícím odřeninám mezi stehny. Při zpáteční cestě se opět hodila bunda HURRICANE-W.

Národní park nabízí kromě komunity Agua Blanca i úžasné zátoky se skalnatými útesy,  plné pláží s tyrkysovými vodami. Lodí se můžete dostat na ostrov Isla de la Plata, který je místními považován za levnější a dostupnější verzí Galapážských ostrovů.

"