Z testování
Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu

Běhání v Dolomitech – sluníčko i sníh po pás

29. 5 .2018   4 minuty čtení

Na tréninkový kemp do Dolomit jsme vyrazili ve složení Olga, Martin, Monika, Lenka a já. Cíl byl jasný: užít si Dolomity a trénovat na Transylvanii (závod v Rumunsku, dne 19. 5.). Vyrazili jsme z Prahy v pátek 4. 5. brzy ráno. Cesta novým SUVéčkem od Leni byla příjemná. Do městečka Selva di Val Gardena jsme dorazili za necelých 6,5 hodiny. Seznámili jsme se s nejbližším okolím, nakoupili v místním Sparu a odpoledne jsme se vydali na „první degustaci místní přírody“, na náš první běžecký výlet :). Martin naplánoval okruh vedoucí na vrch La Piza-Monte Stevia, cca 12 km s převýšením + 1 000 m. Počasí sice nebylo ideální (bylo proměnlivé s přeháňkami), ale my si to přesto náramně užívali. Tempo nebylo nijak závratné, spíše výletní. Aklimatizace po cestě musí být pozvolná ;). Zastavovali jsme na výhled, fotili a točili videa dronem. Okolí Selva di Val Gardeny, ležící v provincii Jižní Tyrolsko (v regionu Trentino-Alto), nás zcela uchvátilo. Kamkoliv se člověk podívá, tak vidí sytě zeleně lesy, přecházející v luka a pastviny, nad kterými se vypínají obrovské skalní masivy. Dívat se na gigantické odhalené skalní hřebeny, které jsou pro Dolomity tolik typické, je neuvěřitelně příjemný pocit :).

2fázové peklo v ráji

V sobotu ráno si Martin šel odběhat svůj trénink. Příprava na Transylvanii je v plném proudu a Dolomity pro něj znamenaly 2fázové peklo v ráji :). Já s Olgou jsme také moc nelenili a dopoledne jsme si odběhali intervaly v kopcích. Odpoledne jsme už v plném složení popojeli kousek autem na Passo Sella. Odtud jsme vyrazili na túru kolem masivu Sassolungo. Nejvyšší bod na trase bylo sedlo, ve kterém končila lanovka Forcella Sassolungo v cca 2 700 metrech a kde bylo tou dobou asi 3 metry sněhu. Výšlap nahoru byl dost náročný, sklon byl místy více než 45°. Naopak seběh po sněhu byl docela zdarma :). Celé odpoledne jsme se otáčeli kolem skalního masivu a fotili ho z různých stran a perspektiv. Sníh, který byl na trase, nás enormně zpomaloval a vyčerpával. Poslední 2-3 hodiny túry byly pro každého z nás očistec. Moc jsme se už nesmáli a všichni se soustředili na to, abychom se konečně dostali k autu!

Oddychová neděle - vrchol Seceda, 2 519 m n. m.

V neděli ráno jsme se všichni shodli na tom, že tento den bude odpočinkový, tedy všichni kromě Martina :). Cílem dne byl vrchol Seceda (2 519 m), jedno z nejfotogeničtějších míst v Dolomitech a v Alpách vůbec. Po předešlém, velmi namáhavém dni stráveném ve sněhu jsme měli hranici pohody posunutou už docela vysoko. Tento den byl ale takříkajíc na pohodu. Trasa bez sněhu v krásném slunečném počasí byla jakoby za odměnu :). Na vrcholu Seceda jsme strávili přibližně 2 hodiny kocháním se po okolí, focením a natáčením. Cesta dolů byla po delší pauze velice příjemná, a tak neděle vyšla zcela podle plánu a přívlastek „oddychová"" jí právem patří.

Brodíme se po pás ve sněhu :)

Na pondělí ráno si holky nastavily budíček na 2:30, aby stihly východ slunce na Secedě. Jejích mise byla úspěšná a fotky ze svítání jsou opravdu dechberoucí!

Já s Martinem jsme si pospali déle. Měli jsme v plánu třicetikilometrový okruh s převýšením + 2 100 m. První výšlap dne na Monte Pic (2 363 m), byl docela namáhavý. Cesta nahoru vedla po příkrých svazích. Na vrcholku jsme byli odměněni nádherným výhledem na Secedu a okolí. Vrchol dne představovalo stoupání kolem masivu Fermeda do pasu Forcela de Forces de Sieles. Cestou do pasu jsme se pohybovali po lavinových svazích a občas se brodili po pás ve sněhu. Trénink na takové podmínky ze soboty odpoledne nám v tomhle moc pomohl. V pase jsme se nakonec rozhodli pozměnit původní trasu. Na vrchol Col dala Pieres se nepodíváme. Sněhové jazyky na horizontu hřebene prozrazovaly, že bez lezeckého vybavení bychom se na vrchol neměli šanci dostat. Tak jsme se rozhodli, že z pasu to vezmeme dolů do údolí s říčkou Langentalbach. Seběh po sněhu a korytem napůl vyschlého potoka byl dost výživný. Na vzdálenosti cca 1 200 m jsme klesli o  600 výškových metrů. Tenhle výlet byl dokonalý trénink na rumunskou Transylvanii, ostatně jako celé soustředění. Adaptace na nadmořskou výšku hodně bolela, ale doufám, že se to všechno zúročí za necelé 2 týdny v Rumunsku :).

Vodopády na závěr

V úterý jsme odjížděli. Cestou domů jsme si naplánovali minivýlet. Dorazili jsme do vesničky Barbiano a odtud vyrazili na zhruba desetikilometrový trek k vodopádům. Technicky náročný chodník kolem potoka Ganderbach-Rio Grande s krásnými výhledy na vodopády a do údolí byl dokonalou tečkou za výletem v Dolomitech.

Celkem jsme v Dolomitech naběhali 90 km /+ 6000 m. Náramně jsme si to všichni užili a k tomu si navíc dokonale zatrénovali. Jsem přesvědčen, že do Dolomit se ještě určitě vrátíme.

"

Mohlo by vás také zajímat
Milan Damek a jeho „Bajková bitva v Ardénách“
Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu
Milan Damek a jeho „Bajková bitva v Ardénách“
22. 5 .2018   1 minuta čtení
Vytvořili jsme limitovanou edici oblečení k závodu UCI Světový pohár horských kol
Produktové novinky Novinky z Kilpi O Kilpi
Vytvořili jsme limitovanou edici oblečení k závodu UCI Světový pohár horských kol
16. 5 .2018   1 minuta čtení
Obrázek není k dispozici
Ambasadoři Kilpi Racing TEAMu Novinky z Kilpi
Užijte si jízdu v pohodlném oblečení Kilpi
10. 5 .2018   2 minuty čtení

Abyste věděli o slevách a novinkách jako první!

Zobrazit vzorový newsletter Přihlásit se