Putování Kanadou s Daliborem Konečným

Kanada, to je panenská příroda, hory, medvědi...a po tři týdny i my! Tři týdny jsme putovali půjčenou dodávkou, která nám zároveň sloužila jako ubytování, a poznávali krásy provincií British Columbia a Alberta na západním pobřeží Kanady. Celý pobyt byl protkaný spoustou dechberoucích výhledů, zlezených vrcholů, vodopádů, „tisíci“ tyrkysovými jezery, ale i hejny otravných komárů a všudypřítomným nebezpečím setkání s medvědem grizzly!

O ty nejkrásnější zážitky zachycené nejen slovy, ale i objektivy našich fotoaparátů bychom se s vámi teď chtěli podělit v této reportáži!

Náš první trek začal v 3:45 ráno a směřoval na východ slunce k Moraine Lake, jezeru obklopenému deseti vrcholy! Na nejvyšší z nich, Mt. Temple, jsem po výšlapu s lezeckou vložkou sám vystoupal a vychutnal si tak daleké výhledy na kanadské „Rockies“.

Ač se to může zdát neuvěřitelné, kanadské silnice mají s těmi českými jednu věc společnou - většinou to chvíli trvá, než se někam dopravíte. Důvody se však liší. V Kanadě je tomu tak proto, že člověk zkrátka „musí“ každých pár kilometrů zastavit a vychutnat si tu krásu kolem něj! Ani my jsme nebyli výjimkou.

Když jsme přejeli z kempu v Národním parku Banff do dalšího, doufali jsme, že si tam užijeme většího klidu. V prvním kempu nás totiž varovali před potulující se medvědicí s mláďaty. V dalším kempu však bylo na nástěnce varování, ať si dáváme v noci pozor, protože do kempu tu a tam zaběhne grizzly lovící jeleny...a toho opravdu večer cestou na WC potkat nechceme. Proto jsme byli rádi, že jsme spali v autě a nemuseli jsme se bát, že nám stanem proběhne divoký grizzly na lovu.

Náš první dvoudenní trek vede údolím Tonquin k jezeru Amethyst. Má něco přes 20 km, ale jelikož je cesta kvůli nočnímu dešti rozbahněná, chůze je dost vyčerpávající. Musíme se brodit bahnem. Kdo nechce, přeskakuje přes kameny, což je s nabaleným batohem docela náročné. Jsme ale v Kanadě, takže jsme na oplátku odměněni nádhernými výhledy. Na nocleh nacházíme kemp u jezera. Je podezřele volný. Proč? To zjišťujeme hned při stavění stanu. Obrovská kvanta komárů! Všude! Ještě za světla uleháme do bezpečí stanu, než z nás vysají poslední zbytky krve, a vyčerpaní brzo usínáme. Druhý den nás moc netěší představa stejné cesty zpět, ale to už nějak dojdeme. Další den nás za odměnu čeká pohodový výlet lodí po Maligne Lake, u kterého si krásně odpočineme.

Pokračujeme dále v našem Chevroletu pod nejvyšší horu kanadských Skalistých hor – Mt. Robson (3 954 m). Díky své výšce a hlavně výškovému rozdílu mezi úpatím hory a vrcholem (2 819 m), bývá většinu roku vrchol zahalen v mraku. My máme ale štěstí a ihned po dojezdu vidíme horu v celé její majestátní kráse. Tady začíná náš další dvoudenní trek. Podél jižní stěny obejdeme půlku hory kolem krásných jezer a vodopádů až k její severní stěně. Ze severu spadá obří ledovec horou až do jezera Berg Lake. Tohle prostředí mi zkrátka nedalo a v jezeře se musím vykoupat. Po celodenním šlapání to je příjemné osvěžení. Ale ve vodě, která ještě před chvílí byla ledem, zvládám jen pár temp a musím zase rychle ven!

Na naší další cestě se přesouváme kolem vodopádů Hemlcken Falls až do Vancouveru, kde máme odpočinkový den. Pak přejíždíme trajektem na Vancouver Island, kde se těšíme na relax u moře. Kvůli naší plánovací nepřipravenosti nás ale čeká na pobřeží zima a mlha. Naštěstí v zálivech je tepleji, a tak se aspoň projíždíme na paddleboardech, na kterých nám dělají společnost tuleni.

Putování se nám pomalu chýlí ke konci, a tak vyrážíme na cestu zpět. Před Calgary ale musíme přejet ještě jednou hřeben hor a stíháme tam i dva poslední výšlapy. Jeden v Národním parku Mount Revelstoke a druhý v Národním parku Glacier. Pak už musíme letět domů.

Jako na každém správném treku jsme toho stihli moc, ale taky jsme toho strašně moc nestihli, takže se stejně budeme muset ještě vrátit. :-)

Bye bye, Canada!